Neděle 2. října 2022, svátek má Olívie, Oliver
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 2. října 2022 Olívie, Oliver

I'm not a 21st Century Digital Boy

31. 03. 2019 14:15:16
Co způsobuje "inteligenční exploze ultra-inteligentních strojů" lidskému mozku a našim životům obecně? Je již dnes definován takový stroj, který sám o sobě daleko předčí všechny lidské intelektuální aktivity? Doufejme, že nikoliv

Nadpis toho článku zcela prokazatelně odkazuje na stejnojmennou píseň z pera Bretta Gurewitze, kytaristy legendární americké punkové kapely BAD RELIGION, z alba “Against th Grain”, nahraného v neméně legendárním holywoodském studiu Westbeach Recorders a vydaného na labelu Epithaph v roce 1990. Že je tento song potencionálním hitem, ale i tehdejším, a nevyslyšeným mementem před virtuální dehumanizací současné společnosti, rozpoznala o čtyři roky později nejen nová nahrávací společnost punkové party z Kalifornie Atlantic Records, ale i kapela sama. Takže se asi po právu tento track objevuje v “novém hávu” znovu na LP “ Stranger than Fiction” nebo následně i na několika výběrech. Éra MTV samozřejmě “obdařila” tento pop punkově laděný song i videoklipem.

Ovšem pozor milí čtenáři, není mým záměrem “velebit” v tomto textu svou oblíbenou punkovou kapelu, která v letošním roce oslaví neuvěřitelných 40 let své, stále aktivní a významné, existence. Jedná se o poselství, které nám Bad Religion, ústy zpěváka s profesurou Grega Griffina sdělili a které v ní zanechávají i pro dnešní dny.

“Nemůžu uvěřit tomu, jak někdy vypadáš, jako pošlapaná vlajka na ulici, oh yeah,

Nechci to, věci, které mi nabízíš, být poznán čárovým kódem pro rychlou identifikaci, oh yeah,

Nedokážu si to vysvětlit, ty věci, co mi říkáte, je to jenom blablablablablablabla, oh yeah...

Jsem totiž digitální chlapec z 21. století,

Neumím ani číst, ale mám spoustu hraček

Můj tatínek je líný intelektuál ze střední třídy

Moje maminka bere Valium a nezvládá to

No, není život záhadou?”

Když britský softwarový inženýr,Sir Timothy Berners-Lee, naprogramoval pro své potřeby v roce 1989 jednoduchý elektronický katalog, do kterého se dalo vstoupit odkudkoliv prostřednictvím počítačové sítě, málokoho tehdy napadlo, kam lidstvo díky World Wide Web dospěje. Tím méně v socialistickém Československu, kde hodina Informatiky znamenala marný souboj s přístrojem IQ 151 a maximem herní extáze bylo skládání Tetrisu na 8 bitovém Atari, potajmu propašovaném z kapitalistické ciziny nebo zakoupeném za bony v Tuzexu.

V roce 1992 existovalo 26 serverů, povětšinou patřícím velkým firmám a vědeckým institucím. Ovšem koncem roku 1994 už jich fungovalo přes 10 tisíc, přičemž se k nim připojovalo na deset milionů uživatelů. Příčinou tohoto raketového růstu byla možnost využívat web zcela zdarma A právě tento status, pro nový, virtuální a de facto neomezený prostor internetu, pravděpodobně znamenal onen zlomový okamžik pro lidstvo.

Okamžik, kdy se započal soubor procedur, postupů a technik, které na jedné straně odstartovaly další vědecko-technickou evoluci lidstva, ovšem rovněž vedly k nenápadnému utlumení intelektu a vyšších lidských mravních kvalit, posílily pozice bezejmenných outsiderů, odkryly agresivní či nehumánní vzorce chování světových korporací a politického establishmentu a ve svých důsledcích způsobily solitérní prostředí ve společnosti a dehumanizovaly osobní vztah Já – Ty na zprostředkovaný online vztah Já – To.

Jako “Husákovo dítě” jsem zvládl prožít polovinu života bez mobilního telefonu nebo nutnosti být online. Moji přátelé neseděli doma u počítačů, tabletů nebo chytrých telefonů a nekřičeli do světa: “ Ty voléé, co dělátéé? To je nudáá!”. Byli se mnou nebo já s nimi, v reálném čase opravdového života. Na vodě, na vandru, v hospodě, na koncertě, prostě všude nebo nikde. Ne možná nebo kdesi.

Ano, byl to jiný svět. S odstupem času mnou i mnohými doceněný. Ale kdo ví, zda bych dnes, coby teenager, dokázal odolat a k mým slabostem a závislostem nepřibyla i ta na “životě za monitorem”. I tak je jasné, že ona druhá polovina běžela nejen alejí rozkvetlých lip, ale surfovala i na vlnách internetového tsunami třetího tisíciletí, až setrvačností doplula do poklidných vod regulované přehradní nádrže. Nejsem primárně odpůrcem internetu ani jiných, nových technologií. Ovšem jako znepokojivý vidím způsob, jak s nimi lidstvo nakládá.

Nakonec obavy, kam současný internet dokráčel, projevil i jeho “otec”. V otevřeném dopise Berners-Lee uvedl: “Na síti dnes dominuje několik kolosálních platforem, které škrtí inovace a vlastně už zlikvidovaly bohaté souostroví blogů a malých stránek, které tvořily podstatu webu dříve. Kontrolují jaké myšlenky a názory jsou vidět a sdílí se. Nakupují startupy, které by se mohly státá jejich konkurenty, kupují si inovace a mohou si dovolit platit za ty nejlepší talenty v oboru.”

Vyjádření pana profesora bylo upřímné a velmi obsáhlé, přesto si dovolím ještě tuto citaci: “A co víc, fakt, že moc je koncentrována mezi tak málo společnostmi, způsobil, jak snadné je dnes udělat z webu zbraň. V minulých letech jsme viděli konspirační teorie trendovat sociálních sítích, falešné účty na Twitteru a Facebooku zvyšovat společenské napětí, zahraniční mocnosti zasahovat do voleb nebo zločince krást naše osobní informace.“

Naštěstí se necítím jako 21st Century Digital Boy. Po několika měsíčním půstu na sociálních sítích a webech si při psaní těchto řádků, určených k publikaci, připadám jako přeléčený latentní alkoholik, který zná svou maximální hranici a věří, vědom si případných následků, že už ho k dalšímu drinku nikdo nedonutí. Zkrátka, možná jsem potkal anděla, ale po čase se z něho vyklubal ďábel. Oba dál chodí společně, ruku v ruce okolo a vyčkávají, ale já si z jejich nebe nebo pekla hodlám vzít jen to, co sám unesu.

Každá doba přináší nové “nemoci”..O obecných dopadech moderních technologií na naše životy toho víme stále poměrně málo a už vůbec nejsem odborník či lékař. Ale do naší současnosti můžeme zcela nepochybně zařadit pojmy jako nelátkové závislosti, digitální demence, digitální detox, patologické hráčství, vyloučení ze společnosti, absence intelektualizace stresu, chronický alibismus, sebeizolace od emocionálních vztahů, omezení osobních kontaktů nebo rozptýlení odpovědnosti za vlastní chování.

Nepřipadá vám to nikterak podstatné, zásadní či fatální?

Možná ne, možná ano. Zkusme malé srovnání dvou, možná nesrovnatelných, ale v důsledku velice podobných a rozhodně celosvětových problémů. Čísla jsou to opravdu zajímavá.

Podle posledních údajů žije na celém světě 36,9 milionu lidí s virem HIV, více než polovina z nich v subsaharské Africe. Nově se loni nakazilo 1,8 milionu lidí. V naší kotlině žijí circa 4 tisícovky nakažených. Od počátku epidemie v polovině 80. let minulého století se tak již virem HIV nakazilo 77,3 milionu lidí, z toho 35,4 milionu pacientů zemřelo, zhruba 940 tisíc lidí na následky AIDS zemřelo loni.

Nevím, zda někdo panicky zemřel v důsledku toho, že mu byl odebrán comp, tablet, mobil nebo znemožněn přístup na síť. Předpokládám, že nikoliv.

Ovšem podle magazínu Cyberpsychology a serveru sciencewr.com 6% světové populace trpí závislostí na internetu neboli jinak řečeno, 456 000 000 lidí se nedokáže odtrhnout od počítače a aktivně na něm tráví více než 40 hodin týdně. Podle statistiky Mezinárodní telekomunikační unie v roce 2018 aktivně používala internet více něž polovina světové populace, což činí odhadem 3.8 miliardy obyvatel planety, resp většinou těch žijících mimo tzv. třetí svět (subsaharskou Afriku nevyjímaje). Kupříkladu jen Čína, USA a EU registruje dohromady přes miliardu uživatelů internetu, v patnácti milionovém Nizozemí používá internet přes 93% obyvatel. Češi se nacházejí na konci první padesátky, s téměř 75% uživatelů internetu mezi obyvatelstvem.

Můžeme samozřejmě polemizovat, zda je takové srovnání relevantní. Ani odborníci na léčbu závislostí přesně neurčili hranici, od které se může používání internetu, tabletů nebo mobilů považovat za závislost. Připusťme skutečnost, že člověk dnešního typu může bez technologií fungovat jen výjimečně a po omezenou dobu, zvlášť v některých profesích. Nelze srovnávat online pracovní schůzku nebo využívání dopravní aplikace s bezcílným bloumáním po internetu, chatování na sociálních sítích nebo hraní her, prostě je obtížné rozlišit čas, jenž je na síti stráven produktivně a který nikoliv. Ovšem i čísla adiktologů a psychologů na celém světě hovoří jasně - vzhledem k dostupnosti,rychlému a bezkontaktnímu šíření, s minimálními preventivními i léčebnými prostředky a mizející rodičovskou reflexí bude tato skupina nelátkových “narkomanů” narůstat nejrychleji.

Mentální úpadek těch, kteří se více než na svůj mozek spoléhají na digitální technické prostředky nelze změřit, ale v životě se s tím lze setkat prakticky denně. Pokud bylo v mém dětství největším trestem domácí vězení, dnes je to bezpochyby zabavení mobilu nebo vypnutí WiFi. Jestliže na vás v jednosměrné ulici zezadu zatroubí řidič při chůzi po vozovce proti směru dopravy, potom vemte jed na to, že se spoléhá na navigaci, k čertu se značkou Zákaz vjezdu. Co slušného odpovědět kolegovi z velícího střediska na sdělení, že podle počítače je všechno “oukej kámo”. když hlásíte prasklý kompenzátor, úbytek tlaku v systému a stojíte po kotníky ve vodě tekoucí několik hodin? Žasnete nad povrchním zpracováním informací z naprosto tendenčních zdrojů, ztrátou schopnosti kritického myšlení, leností či oportunismem při vyhledávání relevantních informací a jejich hodnocení ve vašem okolí? Co dodat na sebejisté prohlášení školou povinného dítěte, že nepotřebuje vědět, kdo je Masaryk, když si to může “vygůglit”? Jak naložit s informací, když vaše ratolest udělá další level a na “fejsu” má už sto “přátel”, ačkoliv neumí ani zatlouct skobičku na obrázek a místo rozbitého kolene řešíte počáteční skoliozu páteře nebo horšící se zrak?


Je velmi pravděpodobné, že jde o velmi individuální záležitost, kdy hrají nemalou roli různé, na sobě závisející faktory, aniž by jeden z nich musel být automaticky příčinou a druhý následkem. Bez nutnosti přesně stanovit, zda se jedná o kauzalitu nebo jen korelaci těchto jevů, nakonec uvedu jedinou číselnou, ale empirickou formulaci pro vyjádření k problematice nových technologií v životě lidském.

0 - 1 - 0 - 1 - 0 - ...grr..... 2 ...

(Bendrova noční můra, Bendr's nightmare, Futurama)

Autor: Jan Raus | neděle 31.3.2019 14:15 | karma článku: 23.59 | přečteno: 5426x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Zuzana Dáňová

Dokonalý princ

2.října 1452 se na hradě Fotheringhay vyklubal na svět klučina, kterého zná každý. Teda každý si myslí, že ho zná.

2.10.2022 v 1:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Veronika Valíková

Seznamy maturitní četby se podobají skanzenům

V roce 2015 donutil Cermat školy ke sjednocení seznamů maturitní četby. Z těch se pak mnohde staly skanzeny, v nichž končí světová literatura Márquezem a Ecem, česká Vieweghem. Než se pustím do článku, věším svůj upravený seznam.

2.10.2022 v 0:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Gabriela Bretschneiderová

Adoptuj s rozumem

Nikdo neví, co se může v životě přihodit. A proto je třeba situaci řešit rozumně a klidně s dopomocí zkušeného útulku.

1.10.2022 v 23:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Zbyšek Hlinka

Byl to střet bezpráví s polistopadovým kartelem

řekl o volbách Babiš. Chce se mi volat podle textu Konšelské: A sláva mu! On je pašák! Piškumpré a krucajdá! A šupajdá a hojaja! Zdar! Zdar! Zdar! Po dlouhé době řekl zase pravdu, byť asi nechtěně.

1.10.2022 v 20:14 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 240 | Diskuse

Michael Laitman

Připomínka nejistých časů

Po dvou letech příměří mezi Arménií a Ázerbajdžánem, v jejich desítky let trvajícím sporu o Náhorní Karabach, vypukly nové boje. Podle zpráv byly při obnovených střetech zabity desítky lidí.

1.10.2022 v 2:12 | Karma článku: 6.65 | Přečteno: 105 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1936

občan ČR, zaměstnanec Českého Rozhlasu, volný novinář, ext.redaktor Divadelních Novin, Media Relationship manager v 4UM z.s, spolupořadatelfestivalu Strakonice nejen sobě 2015, textař a zpěvák kapely Z ničeho nic

Najdete na iDNES.cz