Když muž sám snídá a žena je v práci

5. 06. 2018 15:16:17
Pokud se dnes, z jakéhokoliv důvodu, ocitnete kdekoliv, kde je na hromadě přehršel různých magazínů pro ženy, musíte, jako muž, konstatovat, že tolik zbytečně potištěného papíru nenajdete možná ani ve Sběrných surovinách.

Za vznikem časopisů či magazínů musíme zhruba o 150 let zpět v čase, kdy tyto periodické publikace, určené pro skupiny čtenářů a čtenářek, mající určitý společný zájem nebo více takových zájmů, začaly vycházet ve všech odborných a společenských kruzích. Proto i vznikající dámské či ženské spolky, které byly zcela logickým vyústěním společenské diskriminace žen, potřebovaly platformu pro vyjádření nesouhlasných postojů a prezentaci svých zájmů nebo programů. Opírala se o ně i první vlna feminismu, která přišla na přelomu 19. a 20. století. Není divu. Například udělení volebního práva ženám trvalo po celém světě neuvěřitelných 122 let. Vše započalo v roce 1893 na Novém Zélandu, v Evropě se poprvé práva volit dočkaly ženy ve Skandinávii v prvním desetiletí 20. století, v Československu v roce 1920, ale kupříkladu ve Švýcarsku až v roce 1971. Poslední zemí, kde mohly ženy volit a být voleny byla na konci roku 2015 Saudská Arábie.

Ale zpět k magazínům pro ženy. Tedy alespoň k těm českým nebo československým. Nikoho asi nepřekvapí, že za vznikem prvního a nosného prvorepublikového a protektorátního dámského časopisu List paní a dívek stál muž. Konkrétně redaktor a nakladatel Artur Vaňous a jím založené vydavatelství Rodina. Týdenní magazín si nekladl žádné vysoké a intelektuální cíle. Mimo všemožné poradny pro ženy byly jeho významnou částí povídky a romány na pokračování, které následně v počtu 74 titulů vydalo stejné nakladatelství v edici Červená knihovna, s podtitulem Knihovna československých paní a dívek. S tímto periodikem je spjato jméno populární československé spisovatelky Fan Vavřinocové, která do něj pravidelně přispívala a byla jeho redaktorkou v polovině 30. let.

Z několika dalších zmíním magazín vydavatelství Melantrich, redigovaný spisovatelem Janem Morávkem pod názvem Hvězda československých paní a dívek, který vycházel až ve čtvrt milionovém nákladu, nebo čtrnáctideník Eva, s podtitulem Časopis moderní ženy, kterým v menším nákladu přinášel Melantrich na trh vyšší kvalitu obsahu i zpracování pro vzdělanější ženy. Přispívali do něj mj. překladatelka a novinářka Staša Jílovská, herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová, svými ilustracemi světoznámá malířka Marie Čermínová alias Toyen, ale i kupříkladu novinář a spisovatel Karel Poláček nebo výtvarník Karel Svolinský. Po roce 1945 většina těchto periodik zanikla a na dlouho se jediným dostupným čtením pro ženy stal magazín Vlasta, pojmenovaný po mytologické postavě českých dějin. Za jeho vznikem najdeme, možná překvapivě, jméno právničky a poslankyně Milady Horákové, popravené komunisty po vykonstruovaném procesu 27. června 1950. Vlasta vychází dodnes a mezi desítkami dalších titulů podobného ražení si udržuje pozici nejčtenějšího týdeníku pro ženy, nepochybně díky vysoké profesionální úrovni jak obsahu, tak formy. Ze svého dětství si ještě pamatuji na Týdeník Květy, který vycházel od roku 1951, ovšem nebyl zcela striktně zaměřen pouze na ženy nebo módní magazín Burda, tenkrát posílaný ze zahraničí a tudíž pochopitelně v němčině, jelikož jeho vydavatelkou byla “Královna odívání” Aenne Burdová, vlastním jménem Anna Magdalene Lemminger.

Vlastní výčet čtenáře magazínů mohu začít Mateřídouškou, Ohníčkem, Sedmičkou pionýrů, populárním Ábíčkem nebo magazínem 100+1 zahraničních zajímavostí, které později vystřídala různá hudební periodika jako Rock&Pop, Metal Hammer, Maximum Underground, Spark apod. a zakončit ho donedávna odebíraným Reflexem. Společenské magazíny pro muže nesleduji a spousta dalších periodik pro kluky, muže a pány charakterizuje jednoznačné zaměření na konkrétní oblast konání.

Dnešní doba přináší nadprodukci ve všech směrech. Není tomu jinak ani v sekci časopisů a magazínů pro ženy. Mimo tištěné podoby přibyla i ta internetová, čímž kvantita jasně předčila kvalitu. Úroveň těchto periodik se potácí ve vodách bulváru, plytkosti, neustálého opakování stejných “informací” a témat ve stejně neprofesionálních formách, jako bojka na stojaté a zatuchlé vodě.

Betynka, Cosmopolitan, Dáša, Elle, InStyle, Joy, Katka, Marianne, Můj příběh, Praktická žena, Puls, Svět ženy, Svět ženy Zdraví, Zdravé hubnutí, Žena a život, Blesk pro ženy - to jsou jen některé z titulů, které najdete v přeplněných stojanech v trafice, v dámském kadeřnictví, nehtovém studiu, wellness a fitness centrech nebo v čekárně ordinace ženského lékaře.

Nehodlám analyzovat kvalitu jednotlivých plátků. Témata jako mateřství, rodičovství, vaření, ruční práce, móda, životní styl či zdraví určitě patří do ženského světa. Pokud ovšem doplním, že například výraz wellness primárně znamená cestu k souladu mysli, duše a těla, potom k jejich obsahu několik připomínek mám.

Onen prvorepublikový termín Poradenství pro ženy dnes obsahuje vesměs tyto šablony:

Jak nejlépe prožít těhotenství, jak správně pečovat o své dítě, co se nenosí nebo se se letos rozhodně nosit bude, jaký je trend ve stravování nebo v tom či onom, kam na dovolenou, okoukané obličeje nebo rychlokvašky z českého šoubyznysu uveřejňují “své” recepty, nejen na pokrmy, ale v podstatě na vše možné včetně zdraví, spousta reklamy a samozřejmě soutěžní křížovka.

Záměrně jsem vynechal oblast mezilidských vztahů.Tam se totiž pohybujeme od návodu jak být dokonalou ženou po témata s feministickým podtextem, který charakterizují nadpisy jako:

V jakém věku jsou muži nejnudnější? Nová studie mluví jasně; Deset tipů jak vybrat správného partnera; Sedm rad jak zvolit ideálního manžela; V jakém věku je muž v posteli nejlepší?; Krize středního věku u mužů nebo titulek Otcům nad 45 let se často rodí děti s psychickými nemocemi...

Neradostné shrnutí zní:

Žádný progres, ani tématický ani žádný jiný, minimum zajímavých osobností vybraných pro rozhovory, absence tvůrčích nebo pozitivních ženských příkladů pro řešení specifických životních situací, téměř nulová angažovanost v oblastech genderové nevyváženosti v dnešním světě nebo absence řešení problémů týkajících se ženského světa. Pouze obehraná klišé, osvědčené formy, zaručené rady, tipy, doporučení nebo předpovědi, nad nimiž by se možná podivila i Pýthie z bájné delfské věštírny. Asi by dnes v ženských magazínech marně hledala, stejně jako já a mnozí další, antické motto

Gnóthi seauton - Poznej sám sebe a Méden agán - Nic příliš.

Jako obyčejný chlap, který čerstvě oslavil 45. narozeniny, musím po této neveselé sondě do dámského čtení přiznat, že vesměs nesplňuji kritéria neukojitelných milenců, ideálních manželů ani vhodných partnerů a tudíž bych neměl v krizi středního věku plodit dementní děti.

Jelikož nejsem příznivec nekonstruktivní kritiky, dovolím si, coby muzikant, předložit mužům patřící do podobné věkové kategorie .45 ACP, následující materiál. A to ve stylu současných magazínů. Nazvěme ho, možná poněkud ironicky, ale v duchu dnešních trendů:

5 songů pro zachování duševního zdraví a životní rovnováhy

mužů v letech

včetně přiložených textových příloh

1. TATA BOJS - Filmařská

album: Ležatá osmička, 2011, Supraphon, autor textu: Milan Cais

Mám pocit, že nežiji, mám pocit, že nežiji,

mám pocit, že nežiji, ve své vlastní režii.

Mám pocit, že nežiji,mám pocit, že nežiji, mám pocit ,že nežiji,ve své vlastní režii.

Zfilmují můj život, prodal jsem jim práva. Zfilmují můj život, prý mě čeká sláva.

Můj život už je jejich, koupili ho i s tebou. Můj život už je jejich, koupili ho se slevou.

Projekt se už rozběh, projekt se už rozběh,

všude kolem jsou filmaři.

Projekt se už rozběh, projekt se už rozběh,

filmaři, ti čas nemaří.

Občas mám pocit, že nežiji, tak úplně ve své režii. Občas mám pocit, že se šinu, pětadvacet snímků za vteřinu.pětadvacet snímků za vteřinu.

Scénárista prolít mým životopisem, udělal do něj pár čar černým centrofixem. Představili mi chlápka,bude můj představitel, dělá moje gesta, tváří se jako přítel.

Můj životní příběh musí být svižný. Půlka mýho života skončí na podlaze střižny.

Občas mám pocit, že nežiji,tak úplně ve své režii. Občas mám pocit, že se šinu, pětadvacet snímků za vteřinu.

Občas mám pocit, že nežiji,tak úplně ve své režii. Občas mám pocit, že se šinu, pětadvacet snímků za vteřinu.

2. MIDI LIDI - Na co nesmíš zapomenout

album: Operace Kindigo!, 2011, X Production, autor textu: Petr Marek

Tak jsem si přišel s tebou popovídat. A rady ti dát, a rady ti dát.

Na světe je dobře jenom když ho máš rád, ale kde to mám brát? Ale kde to mám brát?

Nemusíš už nikdy nechat na sebe řvát, tak do oka drát, tak do oka drát.

Že seš borec nemusíš už na sebe hrát. Trapný chvíle nejsou s tím, kdo tě má rád.

Nemusí ti překážet prašivej stát, můžeš občas taky něco do rukou brát.

Není nutný jenom doufat, že to má řád, můžeš ho ty tomu dát. Můžeš ho ty tomu dát.

A jestli už máš zas náladu poraženou, jestli si tvá hlava vzala dovolenou.

A když se cítíš zas jak kafka před proměnou, tak ti zkusím připomenout.

A nemusíš se nikdy plazit po kolenou. Nenechej si prací zkazit dovolenou.

A není nutný vždycky stát na červenou, ale vetšinou choď na zelenou.

A nemusíš se vždycky jenom holit pěnou. Krize bývá rukou trhu prodlouženou.

A jestli si chtěl večer strávit se svou ženou, TAK NA TO NESMÍŠ ZAPOMENOUT!

3. PAVEL DOBEŠ - Víte, vono, holky

album: Skupinové foto, 1988, Panton, autor textu: Pavel Dobeš

Víte, vono, holky, když kluk se stane tátou, voníte mu ephedrinem, LSD a mátou

Budík dává na půl pátou, život by za vás dal.

Od božího rána dře u svýho stroje, osm a půl hodiny nedá si pokoje

Svačinu jí vstoje aby pro vás něco znamenal

Mandarinky v ananase pokaždé když dobírá se, jenomže po nějakém čase každej prevít přejídá se, co je doma, počítá se. Ale neláká

Kachna se dá sice solit, zelí se dá octem polít, vy, kdybyste mohly mezi chlapy ještě jednou volit, vybrali byste si většího světáka

Takovej čenda, když se všechno daří, pracuje hned naproti či ve vedlejší kanceláři. Šťastnější než ředitel odcházíte z každé porady

Když udělá vrků, krátí se vám dech, srdce bije v krku, hadi lezou po zádech, kutálejí se jabka z Rajské zahrady

Doma se to vleče, to už se někdy stává, většinou vás večer nějak pobolívá hlava. Komu chutná káva, pod okny je krám

Argumenty máte v ruce, peníze a papír, tužku, za dva čtyři měsíčně mu nebudete dělat služku. Dejte mu do rukou pušku, střílet už bude sám

Vy víte, co je vodit dítě do mateřské školy, když vás nohy pálí, močíte je v karlovarské soli, ale nechápete jak to bolí, když vám berou sebevědomí

Zkuste si to někdy, zatáčky brát po dvou kolech, zkuste si to na pár týdnů v uranových dolech. A na pivem politých stolech najít sebevědomí

A pak se divte tomu a mějte mu to za zlý, že posílá vám šeky, ale s jinejma se mazlí, po Evropě jezdí, dělá tiráka

Von teď, holka, zdá se, úplně jiný lejdy, stejně sladkým hlasem říká to svý "bejby", ale ani ona už neudrží doma světáka

Víte, Majdalenky, když kluk se stane tátou, voníte mu ephedrinem, LSD a mátou. Budík dává na půl pátou život by za vás dal

4. XAVIER BAUMAXA - Když muž sám snídá

album: Retrofutro, 2007,(P) 2007 Xavi & Bady - digi distributed by SUPRAPHON, 2013, autor textu: Xavier Baumaxa

Mám pod očima váčky jako Kanyza, ale stejně mi to všechno tady stojí za...

život mě nedaní, nemá to nadáními volnost vzít

a tak si létám a tak si zewluji a tak se kochám a tak tě miluji

a tak se vznáším, padám ze schodů, zas a znovu zkouším najít vnitřní svobodu

to by měl Hemingway radost! to by měl radost Hemingway!

Mám natočeno jako Kaiser s Lábusem, ale nepospíchám nikam ani poklusem,

život zpomalím, své tělo obalím tukovým polštářkem

a tak si létám, rád si zainhaluji a každé ráno vykašlávám doma v pokoji

poměrně dlouho, ale to ty nevidíš, navenek jsem v řádku,

ale chyba lávky – je to přesně naopak!

Po ránu mám nejmíň čtyři Moravce,

ale strejček mě to přeučil a já hladce, venčím své psohlavce za domem na polích

hnoje se nadýchám a pak už mě nic nebolí

a tak to má být,

Když muž sám snídá a žena je v práci, vole

5. VLTAVA - Bezvadnej chlap

album: Když bozi zestárnou, 2000, Sony Music Entertainment, autor textu: Robert Nebřenský

Ať to někdo zkusí bejt dneska hezkej chlap kterýmu to pálí,

chlap co všechno zvládá výborně, smělej chlap se spoustou velkejch plánů

takovej je dneska těžký bejt, takovej je dneska těžký bejt

Ať to někdo zkusíbejt věčně mladej chlap kterej všechny baví,

chlap co je všem hrozně příjemnej, milej chlap se sklonem k různejm žertům

takovej je dneska těžký bejt, takovej je dneska těžký bejt

Je to těžký bejt bezvadnej chlap

aby měla tě ráda

aby celej svět měl tě rád

Ať to někdo zkusí bejt jednou přesně chlap kterej všem se líbí,

chlap co je i trochu záhadnej, drsnej chlap co zůstal vlastně klukem

takovej je dneska těžký bejt, takovej je dneska těžký bejt

Ať to někdo zkusí bejt prostě někdy chlap co ho všichni chválí,

chlap co chodí klidně střízlivej, rovnej chlap ve vždycky čistejch botách

takovej je dneska těžký bejt

Je to těžký bejt bezvadnej chlap,

aby měla tě ráda,

aby celej svět měl tě rád.

Haleluja!

Autor: Jan Raus | úterý 5.6.2018 15:16 | karma článku: 33.40 | přečteno: 8403x

Další články blogera

Jan Raus

FeNoMen #1: Alexandra Dodd - Papoušek, hokejka a bikiny

Alexandra Dodd, kapitánka ženského hokejového týmu Canterbury Eagles, hrajícího hokejovou ligu Nového Jižního Wallesu v Austrálii, coby premiantka v mediálním projektu o různých a úspěšných ženách současného světa okolo nás.

17.6.2018 v 12:11 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 2699 | Diskuse

Jan Raus

Kde domov můj? Zde domov můj...

Kde domov můj? V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj

1.4.2018 v 12:00 | Karma článku: 37.93 | Přečteno: 7011 | Diskuse

Jan Raus

Kecy, sex nebo poezie? Račte si vybrat!

Stín ignorance, pohlavního diformismu, verbálního primitivismu uniformního stáda, v uměle polarizovaném světě, se nenápadně vkrádá i tam, kde bychom jej nejspíš ještě nedávno ani nehledali. Kupříkladu v poezii, a to i ve Vogonské.

20.3.2018 v 22:22 | Karma článku: 33.22 | Přečteno: 2075 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Bohunka Jakubcová

Jak se tohle mohlo vůbec stát? Zázrak! Teda megaprůšvih!

"Gratuluji Vám, maminko!" Nevolnosti minulých dní ji dohnaly až k lékaři. Maminko??? "Musel jste se splést, pane doktore, já .. už jsem dlouho... víte... nemám žádného partnera..."

17.1.2019 v 6:00 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 719 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog XXXXXXX.

Aby se svět netočil jen kolem práce, domu a dětí, vypravili jsme se s manželem na krátký společný relaxační výlet uprostřed týdne.

16.1.2019 v 16:32 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 218 | Diskuse

Ivana Lance

Married Girl, Married Girl...

Začátkem roku 1980 nebylo bežné mít doma telefon. V našem svépomocném družstevním bytě byla zavedena pevná telefonní linka. Měla jsem telefon a později, za mírný poplatek, jsem si objednala modní novinku, telefon tlačítkový.

16.1.2019 v 13:18 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 520 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Chcete splnit všechna přání?

Kdybych měla kouzelnou hůlku... Zbytek si doplňte sami. Jako dítě jsem si přála kouzelný prsten. Dnes už ne. A jak jste na tom vy?

16.1.2019 v 13:11 | Karma článku: 6.52 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog XXXXXXIX.

Děti jsou nepochybně radost. Neříkám, že pořád, ale o to víc si těch zřídka zažívaných hezkých chvil vážím.

15.1.2019 v 16:45 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 80 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1653

občan ČR, zaměstnanec Českého Rozhlasu, volný novinář, ext.redaktor Divadelních Novin, Media Relationship manager v 4UM z.s, spolupořadatelfestivalu Strakonice nejen sobě 2015, textař a zpěvák kapely Z ničeho nic, producent dokument. filmu 12xHrabě TO VY

Najdete na iDNES.cz