David Šindelář - Nejen ryba je BADYS!
Některé projekty zdlouhavě vznikají a dost často záhy umírají díky různým faktorům. I přes svou vstupní invenci nebo dobrý úmysl. Ovšem většinou je diagnóza krachu jednoduchá. Nevhodná strategie, nereálný rozpočet a tudíž peníze. Potkalo to mnohé a o dost ambicioznější akce podobného typu na různých místech v republice. Dnes, kdy se v manažerských manuálech zcela určitě dočtete, jak důležitá je k úspěchu ekonomická rozvaha, byl živelný a euforický vznik open air festivalu směrem k dalším ročníkům (které se navíc termínově střetávaly s milovickým Votvírákem, letos je termín o týden posunut) malým zázrakem. Nebo spíše velkou vůlí to nezabalit a již při čtvrtém ročníku opět přesvědčit, že elán, nadšení a chuť něco realizovat je vždycky dostatečně silná motivace, která nakonec vede k zajímavému výsledku, divácké spokojenosti a dobrému pocitu všech zúčastněných. Ano, řeč je o nadcházejícím ročníku open air festivalu BADYSFEST v Nučicích u Prahy, který odstartuje 18.června od 12:00. Vloni jsem si o festivalu povídal s Davidovou manželkou, spoluzakladatelkou a zpěvačkou kapely Badys Denisou, letos vás všechny na BADYSFEST 2016 nepřímo pozve jeho "ředitel".
Skutečnost, že organizace v neziskovém sektoru fungují převážně z darů nebo grantů je věc známá, stejně jako fakt, že stát zrovna neziskovkám život a fungování neulehčuje. Proto pomocná ruka povětšinou přichází zase jen od obyčejných lidí. Ať se jedná o jakoukoliv pomoc, finanční dar nebo jinou, občanskou aktivitu, která generuje zisk pro jiný subjekt, jde o záležitost více než chvályhodnou. Proto o ní s potěšením budu informovat. Tím spíš, že se záměry a jejich realizace v podání jednoho z hlavních organizátorů Davida Šindeláře mnoho neliší, jsou dané a velmi konkrétní:
"Možností, jak pomáhat těm, kteří podanou ruku nutně potřebují, je celá řada. My v BADYS z.s. jsme zvolili nevládní neziskovou organizaci "Člověk v tísni", která vychází z myšlenek humanismu, svobody, rovnosti a solidarity. Již z prvního ročníku festivalu v roce 2013 k ní zamířila část výtěžku. Naše občanské sdružení nabízí tento "produkt", kterým je benefiční hudební festival v Nučicích“ říká v úvodu našeho povídání David.
Na prvním ročníku vystoupili mj. KRUCIPÜSK, MOPED nebo The ANTENNAS, zúčastnilo se téměř 700 lidí. Další ročník se při téměř shodné návštěvnosti jen dramaturgicky posunul poněkud více k punku, jména jako VISACÍ ZÁMEK, PLEXIS nebo APPLE JUICE tento žánr dnes již definují. Doplnila je ovšem třeba parta HEEBIE JEEBIES nebo dnes již veteráni českého southernrocku PUMPA, dalšími jmény byly kapely Vosí hnízdo, Fenomén, Hero from Zero a domovská kapela Badys. Pokračování BADYSFESTU 2015 s pořadovým číslem 3 a nabitým programem M.Z.H., E!E; Honza Křížek a Radim Hladík s BLUE EFFECT, další klasika ABRAXAS nebo metalové party TRAUTENBERK a DYMYTRY skončilo dalším dílčím úspěchem a konstantně slušnou návštěvností. I letošní line up nabízí kvalitní rockový koktejl – snad jsou jména PIPES AND PINTS, HENTAI CORPORATION, INSANIA, DE BILL HEADS, HAND GRENADE, KRAUSBERRY, I.B.O.T.F.M.N. a KRATOS zárukou a dobrou zprávou. Nejen pro všechny fanoušky. Ale především pro pořadatele. Těm dává další ročník naději, že se jim pod rukama ze semínka nedávno zasazeného klube silný a zdravý stonek houževnaté trvalky vyrostlé na skalnatém pobřeží Radotínského potoka kousek za Prahou.
BADYSFEST galerie 2013 - 2015 |
O úskalích, nápadech a festivalu jako takovém jsme chvilku s Davidem povídali. David je člověk, který jako bývalý prvoligový fotbalista poněkud „zběhl“ ke kultuře a kterého bych charakterizoval nejen jako empatického a citlivého otce, ale i jako přirozeně autoritativního manažera - „ srdce, duše a plíce“ celého dění okolo projektu BADYSFEST.
Pojďme úvodem k předchozím ročníkům Badysfestu. Jak je hodnotíš ty sám dnes s odstupem času? A v čem spočívá případný progres k ročníku letošnímu?
David: Každej ročník je specifickej. K tomu prvnímu jsem musel samozřejmě úplně prvotně přemluvit ke spolupráci pár známých a kamarádů, taky je třeba zmínit, že i dneska je stále ještě dostatek lidí, kteří do takovýhle věcí, jako kultura a sport, dají peníze bez nějakého podstatnějšího nebo očekávaného efektu. Takže naše díky za moc věcí patří firmě Sheron, za PR podporu ZEBRA Print a za absolutní mediální podporu Rádiu Beat a speciálně pak Standovi Rubášovi. Ten za minimum vlastního prospěchu v podstatě vdechnul festivalu tvář, zhostil se toho výborně. Jako všichni. Všichni to děláme za nic. Jen za skvělej pocit, když se to povede a přijdou lidi, které to baví. Do slova a do písmene. Vytvořit fungující festival, zázemí, kapely, marketing něco stojí a sehnat potřebných cca 180 tisíc korun taky není úplná legrace. Účast byla rozhodně uspokojivá, platících bylo přibližně k šest stovkám a kulisa při vrcholu večera, kterým byla show mojí „srdcovky“ KRUCIPÜSK byla strhující. Což považuju vzhledem ke konkurenci v termín konání za dobrý číslo. Progres pro další ročníky byl spíš žánrový, to vystylizování kapel do žánru punk, viz Visáči nebo Plexis, vloni bylo složení kapel opět žánrově pestrý, od „Éček“ přes Blue Effect po Dymytry, tak trochu od každého něco. Ale určitě se projevilo i zlepšení a rozšíření podpůrného a doprovodného programu, i pro děti, jako je nafukovací hrad a jiné soutěže, jelikož začínáme vlastně v poledne a někteří fanoušci rádi vezmou i své ratolesti. To platí i pro tenhle ročník, Krausberry coby první velké jméno již v odpoledních hodinách, večerní program rozjedou turnovští De Bill Heads a přes ostřejší kytary Inasnie a Hentai Corporation zakončí dudáci Pipe and Pints. I letos máme několik dalších dílčích vylepšení, ale jinak vše zůstává v prověřených a vyzkoušených kolejích. Samozřejmě opět bedlivě sleduju předpověď počasí.
Jak se stalo, že jste od počátku spojili festival s nadací Člověk v tísni? Jakou formou a jakou výší jste pomohli v uplynulých letech? Je pomoc konkrétní, adresná? Nebo jen předáš šek a dál se nestaráš, jak bude s prostředky naloženo?
David: Imulsem, že případný vygenerovaný zisk použijeme na něco smysluplnýho, byly povodně na Berounce v roce 2013. S touhle možností jsme v našem občanském sdružení počítali od začátku, původně jsme chtěli podpořit TAP TAP, ale na konec jsme se rozhodli adresně předat finanční pomoc prostřednictvím nadace Člověk v tísni, aby to neskončilo v prstech někoho, koho neznáš nebo víš, jak to chodí. Výtěžek vždy skládáme transparentně na účet, celý to koordinuje Petr Veverka, předseda sdružení, takže vždycky víme kam a proč peníze jdou. Zisk se pohybuje plus mínus v řádu 15% celkového rozpočtu, což není bůhví jak vysoký číslo, ale na ulici to taky nenajdeš. Ta potřeba pomoc, a nejen při povodních, není o výši, ale o to vůbec chtít nebo podpořit dobrou věc, dobrou akci nebo myšlenku. Ani letos zatím nemáme konkrétně vytyčeného příjemce, ale samozřejmě se tím zabýváme a uvidíme, co bude v danou chvíli nejpotřebnější..
Podle mého správný názor a Davidovi díky za čas a odpovědi. Ne vždy vše zůstává statické a stejnosměrné. Tím spíš potřeba nebo snaha operativně zacílit pomoc tam, kde to je opravdu potřeba. Ne těm, které tam řadí systémová tabulka diletantů z ministerstva. A ani tam, kde z toho kdokoliv profituje nebo plýtvá pomocí a prostředky tím nejméně potřebným, tj. neefektivním či neadresným způsobem. Proto je mi racionální přístup Davida a lidí ze sdružení BADYS přinejmenším sympatický. Tím spíš, že nejen přinese kýžený efekt, ale pomůže mnohým dalším třeba splnit dávný sen nebo jen "přihrát" úsměv na tvář. Takže pokud chcete zažít příjemné odpoledne s kvalitní hudební produkcí kousek za Prahou, je Badysfest IV přesně akce pro vás.
Jan Raus
FeNoMen #2: Esther Abrami - Hudba je můj další jazyk
Povídání s francouzskou houslistkou Esther Abrami sice uvízlo déle na půlové pomlce, ale možná zdánlivě křehkou, ovšem nesmírně ambiciozní mladou umělkyni jen tak nic nerozhází, donc allons ensemble, découvrir elle liberté, oui?
Jan Raus
Taková NE/NORMÁLNÍ rodinka
“Taková normální rodinka” byl v roce 1971 de facto prvním československým sitcomem, příběh NE / NORMÁLNÍ čtyřčlenné rodiny, vsazený do notových linek úspěšného amerického muzikálu “Next to Normal”, prozatím míří k české premiéře
Jan Raus
Ten kdo neskáče (prý) není Čech
Kdo neskáče není Čech, hop, hop, hop! Kam jsme doskákali, podle koho skáčeme a komu na co ještě “skočíme” 30 let po listopadu 89? Trapného Putina na bruslích dostihla karma na koberci, ale již za pár dnů můžeme zakopnout všichni
Jan Raus
MessenJah - Má stále nabito a udržuje balanc
Ačkoliv můj host patří věkově do jiné, mladší generace a hudebně do odlišného žánru, dlouhodobě shledávám na něm osobně, na jeho hudbě i na jeho postojích a názorech dosti sobě vlastního a zajímavého pro tento krátký rozhovor.
Jan Raus
Klímův Sternehoch - možnost, která se uskutečnila
Pokud lze napsat o operním kusu v Národním, že to je nářez, potom tak v dobré víře. rok po premiéře, s potěšením činím. Sternehoch v opeře jiný příměr, v mých očích a uších, zkrátka nepřipouští, stejně jako Ladislav Klíma samotný.
Jan Raus
I'm not a 21st Century Digital Boy
Co způsobuje "inteligenční exploze ultra-inteligentních strojů" lidskému mozku a našim životům obecně? Je již dnes definován takový stroj, který sám o sobě daleko předčí všechny lidské intelektuální aktivity? Doufejme, že nikoliv
Jan Raus
FeNoMen #1: Alexandra Dodd - Papoušek, hokejka a bikiny
Alexandra Dodd, kapitánka ženského hokejového týmu Canterbury Eagles, hrajícího hokejovou ligu Nového Jižního Wallesu v Austrálii, coby premiantka v mediálním projektu o různých a úspěšných ženách současného světa okolo nás.
Jan Raus
Když muž sám snídá a žena je v práci
Pokud se dnes, z jakéhokoliv důvodu, ocitnete kdekoliv, kde je na hromadě přehršel různých magazínů pro ženy, musíte, jako muž, konstatovat, že tolik zbytečně potištěného papíru nenajdete možná ani ve Sběrných surovinách.
Jan Raus
Kde domov můj? Zde domov můj...
Kde domov můj? V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj
Jan Raus
Kecy, sex nebo poezie? Račte si vybrat!
Stín ignorance, pohlavního diformismu, verbálního primitivismu uniformního stáda, v uměle polarizovaném světě, se nenápadně vkrádá i tam, kde bychom jej nejspíš ještě nedávno ani nehledali. Kupříkladu v poezii, a to i ve Vogonské.
Jan Raus
Muzikálové TICK, TICK ... BOOM! Jonathana Larsona
Tick,tick a BOOM? “Třicítka” klepe na rameno? Paranoia? Nuda? Svědomí? Zaprášená přání, co se nepovedla naplnit? V životě, který občas nedává očekávané, a naopak nečekaně odebírá chtěné? Hora ruit. Per aspera ad astra.
Jan Raus
Fenomén Miloš Zeman
Miloš Zeman, podruhé zvolený prezidentem republiky, je bezesporu fenoménem české politiky. Co Miloš Zeman dal a vzal české společnosti? Rozděluje ji, nebo naopak spojuje? A je opravdu prezidentem všech občanů České republiky?
Jan Raus
Ano, gratuluji vám všem, kteří jste volili Zemana
Po ukončeném klání se sluší říct: Sláva vítězům, čest poraženým. A k vítězství patří gratulace, že?
Jan Raus
25 let na vlnách rádia Bla - Bla plus
Leden jasný, roček krásný. Těžko říct, zda chápat pranostiku ve smyslu počasí nebo stavu našich myslí. Každoroční start roku, čas na letmé ohlédnutí. Dnes k počátkům devadesátých let, prostřednictvím Rádia Bla Bla Plus. On Air 93
Jan Raus
Nika Nováková - S čistou radostí v dědečkových stopách
Během devadesátých let jí bylo plné jeviště. Ať v Divadle Archa s Jaroslavem Duškem, tak na jiných scénách. Dnes má její život trochu jiný směr i tempo, ale divadlo v jejím životě stále zůstává bytostnou záležitostí.
Jan Raus
Rok 2018: Osm v Baccaratu nestačí
Bezbřehý optimismus, navlečený na všechna nejasná očekávání, nedočkavě přešlapuje na ostrém startu roku 2018. Ten osmičkou ve svém letopisu tradičně zakulatí historii tohoto národa a rozdá jeho budoucnost jako karty na Baccarat.
Jan Raus
Kudy ven z kruhového objezdu?
Punk byl vždy hnutím lidí, kteří se cítili ze společnosti vyřazeni anebo do ní patřit nechtěli. Byl a je to prostor, kde má každý možnost se vyjádřit. tvořit podle svého, bez ohledu na konvence a normy. No Future? Dovolte úsměv.
Jan Raus
Lenka Vaníčková - I nádraží je katedrála
Je Václav Hrabě autor, díky kterému si na obchodní akademii uvědomíte, že určitě nebudete účetní a půjdete studovat literaturu, abyste se o něm dozvěděli více? Možná ano, možná ne, v případě Lenky Vaníčkové tomu tak bylo.
Jan Raus
Něco takového by nevymyslel ani sám Mrożek - Tego by nawet sam Mrożek nie wymyślił
Česko-polské vztahy prošly v posledních sto letech mnohdy bouřlivým vývojem. Nyní jsou poněkud v útlumu. Politická absurdita současné moci je ovšem tím, co naše národy minimálně spojuje..Říkám si: Ani Mrozek by tohle nevymyslel...
Jan Raus
Markéta Vozková - Austrálie je zázračný kontinent
Práci i soukromí hodí Markéta Vozková na několik dnů za hlavu s razancí kriketového bowlera. Didgeridoo, maorská Haka v Lucerně i festivalový pelmel filmů od protinožců patří již tradičně v listopadu do jejího života.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2040x