Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hominem te esse, memento - Pamatuj, že jsi člověk...

Jak Evropa "sklízí" to, co minimálně pomáhala zasít ...? Zatím zcela evidentně neúspěšně a hystericky. Těžko rozlousknutelný oříšek a zcela nepochybně velký problém. Jejich - imigrantů z tzv. třetího světa - i náš. 

Neexistuje okamžité, správné nebo jednoznačné řešení a fungovat nebude ani nevhodná bagatelizace. Vnímám možná reálná rizika stejně jako problémy české ekonomiky směrem do řad vlastních občanů. Nesouhlasím s povinnými kvótami pro příjem uprchlíků, ovšem stejně tak se šibenicemi v rukách "civilizovaných lidí" tak snadno podléhajících jakékoliv manipulaci v davu s předhozeným předpokladem kolektivní viny, který ovšem nelze uplatnit ani v případě současné postupně vyhrocující se situace s uprchlíky v Evropě.

Je jasné, že současný stav přináší radikalizaci společnosti v celé Evropě. Ta ostatně nese velkou část viny za tuhle situaci, společně s USA. Téměř veškerá radikální hnutí, která se dnes prezentují jako "ono všemocné zlo" byla "stvořena" světovými četníky a koloniálními velmocemi. To, že se tato hnutí, i díky studené válce, těšila podpoře z obou táborů, které si ve třetím světě hrubou silou pouze hájily své vlastní zájmy, bez větší snahy řešit místní potřeby a problémy, se dnes již tolik nezmiňuje a všichni se najednou ptají, odkud se "to" bere a kde "to" skončí...

 

O české národní hrdosti "káže" (Pi)Tomio Okamura, který za celou svou jednoznačně populistickou a zcela programovou politickou kariéru nenašel středobod svého světa, zleva napravo kmitá rychleji než 1 079 252 848,8 km/h (rychlost světla ve vakuu) ovšem vždy s naprosto přesně zacíleným kuželem světla přes různé barevné filtry. To, že ho budou následovat i další politici je asi nabíledni – laciná demagogie společně s populismem jsou rychlejší cesta k politickým bodům. Že se k  vlně „národního cítění“,v lecčems nápadně připomínající národní socialismus v Německu ve třicátých letech 20.století, připojí i lidé ze showbyznysu je smutná, ale rovněž nevyhnutelná skutečnost. Byť jakékoliv umění považuji za apolitické a bez hranic. Inu, jak zpívá ústecká punková kapela Houba:Ten kdo neskáče, prej není Čech, vozíčkář pláče, takovej pech...

 

"Výhodou" našeho českého národa (smějících se bestií) je zcela určitě to, že jsme se vším hned hotoví a máme jasno (k čemu řešit fakt, že každá mince má minimálně dvě strany -There are two sides to everything)... Dokážeme téměř z ničeho „vylouhovat a poznat“ krystalicky čistou „pravdu“ (ačkoliv si většina z nás nevidí ani na špičku vlastního nosu) a pokud se najde kdokoliv, kdo jí dokáže zformulovat přesně tak, jak jí chceme slyšet, jdeme za tím jako ovce...

O multikulturním světě to Češi opravdu mnoho nevědí. Proč by se měl Čech seznamovat s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami, že?  Lze polemizovat, zda my sami si vůbec dokážeme uvědomovat svoji vlastní národní a kulturní identitu, tradice a hodnoty. Smysl pro spravedlnost, solidaritu nebo toleranci vedoucí k chápání a respektování jedince jsme během posledních desítek let poztráceli ve vlastních "problémech a starostech". Ty se ovšem převážně rekrutují z našich dost často nesmyslných materiálních nebo kariérních potřeb.

Asi nikdo z nás již nežil a ani dnes nežije v permanentním ohrožení života, neumírá hlady nebo v důsledku neposkytnutí základní lékařské péče. Tím spíš nemůžeme pochopit to, co žene lidi z Afriky, východní Evropy, Asie nebo Blízkého východu k tomu, že opouští své domovy a snaží se za každou cenu zachránit či změnit své životy. V současné době legálně pobývá na území ČR přibližně přes 400 tisíc cizinců, více než polovina z nich přišla ze zemí mimo EU. V porovnání s ostatními zeměmi Unie (7.9%) jsou naše čtyři procenta cizinců podprůměrné číslo. Téměř každý pátý imigrant v České republice pochází z Ukrajiny, mezi další dvě největší minority se řadí Slováci a Vietnamci. Všichni tito zcela určitě patří do kategorie ekonomických imigrantů. Celková cifra s nelegálními imigranty bude pravděpodobně o něco vyšší.

Momentálně určitě nehledáme levné pracovní síly – odliv chytrých hlav a mozků přísun holých zadků nenahradí a největším problémem české imigrační politiky bylo doposud postavení či status lidí, kteří zde žijí již déle a kteří mají čím dál více problémů s prodlužováním legálního pobytu v zemi, a tudíž často upadají do ilegality. Na tisíce běženců z celého světa není naše zemička absolutně vůbec připravená. Ekonomicky ani mentálně. Což ovšem nevylučuje pomoc těm, kteří to prokazatelně potřebují.

Dalším a stejně palčivým problém (a nejen) v ČR představuje následná integrace imigrantů do společnosti. Tou se sice (údajně) zabývají desítky rozličných humanitárních organizací, ovšem i mezi těmi najdeme dost velkou část nepoctivců, spekulantů a defraudantů. Neplněnou prioritou státní správy v problematice migrace je v souladu se Zásadami politiky vlády ČR v oblasti migrace cizinců přijímání účinných opatření, která budou podporovat řízenou legální migraci a zároveň minimalizovat tu nelegální. Máme dostatečně přebujelý aparát úředníků na to, aby byla jasně stanovená pravidla imigrační politiky nastolena a dodržována, což se ovšem spíše neděje . Až následně by měla přicházet snaha zajistit účinnou ochranu státních hranic v rámci schengenského prostoru ozbrojenými složkami.

 

 

Lidská práva by měla být nadřazena ekonomickým aspektům a český stát by měl mít minimálně vůli pomáhat potřebným i v případě, že jejich prospěšnost je aktuálně minimální a integrace problematická. Oponenti namítají, že přes respekt práva lidí, kteří jsou ve vlastní zemi pronásledováni a hledají mezinárodní ochranu nechtějí v zemi ty, kteří zcela jednoznačně hledají pouze ekonomické přilepšení, vyznávají islám nebo jsou zcela prokazatelně bezpečnostní hrozbou (byť podle statistik v Evropě spáchali tito „islámští teroristé“ za posledních pět let necelé 2% ze všech teroristických útoků). Jak ale obojí správně rozpoznat nebo definovat v nákladním autě plného běženců je ovšem spíše teorie s notnou dávkou utopie.

 

 Do Evropy se snaží dostat lidé z různých koutů světa. Obecně platí, že pokud byly v minulosti koloniemi některých států Evropy, tak se imigranti snaží dostat právě do té země, na kterou mají historické vazby nebo v těchto zemích již silná komunita přistěhovalců existuje. To je ovšem spíš situace zemí jako Francie, Velké Británie, Belgie, Španělsko nebo Německo.

 V naší kotlině jsou tyto zkušenosti minimální, přehled o situaci zkreslený nebo omezený, dlouhodobá praxe imigrační politiky je nekoncepční, nahodilá a ke všem zainteresovaným často nespravedlivá. Tudíž se nedivme, že se ve společnosti opětovně otevírá prostor pro extremisty a radikální činy namísto snahy o jakoukoliv konstruktivní diskusi nebo konsensus.

 

 Jasně identifikovat nebo vysvětlit svůj postoj k řešení problému je nezadatelné právo každého jedince. Jedince, který chápe, jak je to v tomto případě obtížné, který dokáže pozorně naslouchat názorům a pocitům ostatních a upravit svůj postoj na základě informací a pochopení argumentů (bez kladení důrazu na zástupné problémy) a který dokáže akceptovat odlišnost postojů, která má vždy svou  cenu. Závěrem krátký vzkaz. Idealistům doporučuji větší respekt k realitě a těm, kteří jsou tak „rozhodně a neochvějně proti“, vykřikujíc xenofobní hesla mávajíc přitom oprátkou bez schopnosti navrhnout alternativu, která by byla všeobecně akceptována s dovolením připomínám, že latinské Hominem te esse, memento – Pamatuj, že jsi člověk, platí i ve 21.století.

 

Autor: Jan Raus | pátek 3.7.2015 23:55 | karma článku: 17,75 | přečteno: 930x
  • Další články autora

Jan Raus

FeNoMen #2: Esther Abrami - Hudba je můj další jazyk

Povídání s francouzskou houslistkou Esther Abrami sice uvízlo déle na půlové pomlce, ale možná zdánlivě křehkou, ovšem nesmírně ambiciozní mladou umělkyni jen tak nic nerozhází, donc allons ensemble, découvrir elle liberté, oui?

2.6.2019 v 2:00 | Karma: 9,45 | Přečteno: 586x | Diskuse| Ona

Jan Raus

Taková NE/NORMÁLNÍ rodinka

“Taková normální rodinka” byl v roce 1971 de facto prvním československým sitcomem, příběh NE / NORMÁLNÍ čtyřčlenné rodiny, vsazený do notových linek úspěšného amerického muzikálu “Next to Normal”, prozatím míří k české premiéře

26.5.2019 v 22:00 | Karma: 16,73 | Přečteno: 2595x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Ten kdo neskáče (prý) není Čech

Kdo neskáče není Čech, hop, hop, hop! Kam jsme doskákali, podle koho skáčeme a komu na co ještě “skočíme” 30 let po listopadu 89? Trapného Putina na bruslích dostihla karma na koberci, ale již za pár dnů můžeme zakopnout všichni

14.5.2019 v 22:00 | Karma: 19,25 | Přečteno: 1752x | Diskuse| Politika

Jan Raus

MessenJah - Má stále nabito a udržuje balanc

Ačkoliv můj host patří věkově do jiné, mladší generace a hudebně do odlišného žánru, dlouhodobě shledávám na něm osobně, na jeho hudbě i na jeho postojích a názorech dosti sobě vlastního a zajímavého pro tento krátký rozhovor.

23.4.2019 v 15:40 | Karma: 12,58 | Přečteno: 2665x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Klímův Sternehoch - možnost, která se uskutečnila

Pokud lze napsat o operním kusu v Národním, že to je nářez, potom tak v dobré víře. rok po premiéře, s potěšením činím. Sternehoch v opeře jiný příměr, v mých očích a uších, zkrátka nepřipouští, stejně jako Ladislav Klíma samotný.

8.4.2019 v 20:40 | Karma: 12,69 | Přečteno: 959x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

I'm not a 21st Century Digital Boy

Co způsobuje "inteligenční exploze ultra-inteligentních strojů" lidskému mozku a našim životům obecně? Je již dnes definován takový stroj, který sám o sobě daleko předčí všechny lidské intelektuální aktivity? Doufejme, že nikoliv

31.3.2019 v 14:15 | Karma: 23,75 | Přečteno: 5438x | Diskuse| Společnost

Jan Raus

FeNoMen #1: Alexandra Dodd - Papoušek, hokejka a bikiny

Alexandra Dodd, kapitánka ženského hokejového týmu Canterbury Eagles, hrajícího hokejovou ligu Nového Jižního Wallesu v Austrálii, coby premiantka v mediálním projektu o různých a úspěšných ženách současného světa okolo nás.

17.6.2018 v 12:11 | Karma: 31,33 | Přečteno: 3216x | Diskuse| Společnost

Jan Raus

Když muž sám snídá a žena je v práci

Pokud se dnes, z jakéhokoliv důvodu, ocitnete kdekoliv, kde je na hromadě přehršel různých magazínů pro ženy, musíte, jako muž, konstatovat, že tolik zbytečně potištěného papíru nenajdete možná ani ve Sběrných surovinách.

5.6.2018 v 15:16 | Karma: 34,21 | Přečteno: 9853x | Diskuse| Ona

Jan Raus

Kde domov můj? Zde domov můj...

Kde domov můj? V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj

1.4.2018 v 12:00 | Karma: 38,19 | Přečteno: 8046x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Kecy, sex nebo poezie? Račte si vybrat!

Stín ignorance, pohlavního diformismu, verbálního primitivismu uniformního stáda, v uměle polarizovaném světě, se nenápadně vkrádá i tam, kde bychom jej nejspíš ještě nedávno ani nehledali. Kupříkladu v poezii, a to i ve Vogonské.

20.3.2018 v 22:22 | Karma: 33,48 | Přečteno: 2252x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Muzikálové TICK, TICK ... BOOM! Jonathana Larsona

Tick,tick a BOOM? “Třicítka” klepe na rameno? Paranoia? Nuda? Svědomí? Zaprášená přání, co se nepovedla naplnit? V životě, který občas nedává očekávané, a naopak nečekaně odebírá chtěné? Hora ruit. Per aspera ad astra.

24.2.2018 v 12:00 | Karma: 35,99 | Přečteno: 2318x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Fenomén Miloš Zeman

Miloš Zeman, podruhé zvolený prezidentem republiky, je bezesporu fenoménem české politiky. Co Miloš Zeman dal a vzal české společnosti? Rozděluje ji, nebo naopak spojuje? A je opravdu prezidentem všech občanů České republiky?

4.2.2018 v 14:00 | Karma: 18,66 | Přečteno: 917x | Diskuse| Pozvánky, akce

Jan Raus

Ano, gratuluji vám všem, kteří jste volili Zemana

Po ukončeném klání se sluší říct: Sláva vítězům, čest poraženým. A k vítězství patří gratulace, že?

28.1.2018 v 9:30 | Karma: 34,58 | Přečteno: 2826x | Diskuse| Politika

Jan Raus

25 let na vlnách rádia Bla - Bla plus

Leden jasný, roček krásný. Těžko říct, zda chápat pranostiku ve smyslu počasí nebo stavu našich myslí. Každoroční start roku, čas na letmé ohlédnutí. Dnes k počátkům devadesátých let, prostřednictvím Rádia Bla Bla Plus. On Air 93

17.1.2018 v 0:25 | Karma: 28,15 | Přečteno: 1195x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Nika Nováková - S čistou radostí v dědečkových stopách

Během devadesátých let jí bylo plné jeviště. Ať v Divadle Archa s Jaroslavem Duškem, tak na jiných scénách. Dnes má její život trochu jiný směr i tempo, ale divadlo v jejím životě stále zůstává bytostnou záležitostí.

13.1.2018 v 13:13 | Karma: 23,72 | Přečteno: 1300x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Rok 2018: Osm v Baccaratu nestačí

Bezbřehý optimismus, navlečený na všechna nejasná očekávání, nedočkavě přešlapuje na ostrém startu roku 2018. Ten osmičkou ve svém letopisu tradičně zakulatí historii tohoto národa a rozdá jeho budoucnost jako karty na Baccarat.

1.1.2018 v 13:13 | Karma: 30,67 | Přečteno: 1147x | Diskuse| Společnost

Jan Raus

Kudy ven z kruhového objezdu?

Punk byl vždy hnutím lidí, kteří se cítili ze společnosti vyřazeni anebo do ní patřit nechtěli. Byl a je to prostor, kde má každý možnost se vyjádřit. tvořit podle svého, bez ohledu na konvence a normy. No Future? Dovolte úsměv.

16.12.2017 v 20:20 | Karma: 34,30 | Přečteno: 3734x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Lenka Vaníčková - I nádraží je katedrála

Je Václav Hrabě autor, díky kterému si na obchodní akademii uvědomíte, že určitě nebudete účetní a půjdete studovat literaturu, abyste se o něm dozvěděli více? Možná ano, možná ne, v případě Lenky Vaníčkové tomu tak bylo.

6.12.2017 v 13:12 | Karma: 29,32 | Přečteno: 896x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Něco takového by nevymyslel ani sám Mrożek - Tego by nawet sam Mrożek nie wymyślił

Česko-polské vztahy prošly v posledních sto letech mnohdy bouřlivým vývojem. Nyní jsou poněkud v útlumu. Politická absurdita současné moci je ovšem tím, co naše národy minimálně spojuje..Říkám si: Ani Mrozek by tohle nevymyslel...

25.11.2017 v 12:12 | Karma: 35,04 | Přečteno: 1858x | Diskuse| Kultura

Jan Raus

Markéta Vozková - Austrálie je zázračný kontinent

Práci i soukromí hodí Markéta Vozková na několik dnů za hlavu s razancí kriketového bowlera. Didgeridoo, maorská Haka v Lucerně i festivalový pelmel filmů od protinožců patří již tradičně v listopadu do jejího života.

14.11.2017 v 11:11 | Karma: 29,16 | Přečteno: 1059x | Diskuse| Kultura
  • Počet článků 86
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2040x
občan ČR, zaměstnanec Českého Rozhlasu, volný novinář, ext.redaktor Divadelních Novin, Media Relationship manager v 4UM z.s, spolupořadatelfestivalu Strakonice nejen sobě 2015, textař a zpěvák kapely Z ničeho nic