Kamil Marcel Hodáček – Trnová koruna nejsou zuby
Po třech básnických sbírkách (Havarijní stav, Sekunda křiku, Tři čtvrtě na čtyřicet) vydáváš prózu s názvem „Trnová koruna nejsou zuby“. Je to Tvoje první próza? A co Tě vedlo k tomu odklonit se od dosud preferované poezie ?
Kamil: Abych vše uvedl na pravou míru: Trnová koruna JE ve skutečnosti prózou, ale naprosto stejným dílem je i básnickou sbírkou. Ještě lépe: Jedná se o sbírku básní v próze.
Úplného odklonu od poezie už pravděpodobně nejsem ani schopen.
Předpokládám, že kniha vyjde ve Tvém „mateřském“ nakladatelství Kampe. Autorem obalu je vyhlášený grafik a všestranný umělec David Cajthaml. Můžeš představit krátce knihu jako takovou? Kdo by mohl být jejím čtenářem, komu je určena ?
Kamil: Ano, je to pravda, nakladatelství Kampe se i tentokrát postará o vydání, Kateřina Marinová o redakci a grafickou úpravu a další nezbytné činnosti.
Trnovou korunu lze vnímat celkem ve třech rovinách: Za prvé se jedná o intimní introspektivní autorův zápisník, za druhé se kniha jeví jako básníkův deník respektující myšlenky toho kterého dne a v té třetí vrstvě lze Trnovou korunu vnímat jako návod, příručku pro výuku setření rozdílu mezi snem a realitou. Záleží na každém jak knihu bude vnímat, nabízím prostor pro představivost.
Abych se čtenářům co nejvíce přiblížil a také pro lepší názornost jsem styl psaní notně uzpůsobil aktuální realitě.
Na slavností křest sis pozval zajímavé hosty. Básník Ticho, Pavel J. Hejátko, Eva Hrubá nebo skvělá harmonikářka Saša Niklíčková jsou určitě zajímavá sestava kmotrů. Proč sis vybral právě tyhle umělce ?
Kamil: Výběr hostů nebyl nahodilý, se všemi jmenovanými jsem určitým způsobem propojen. Respektuji je v jejich práci a v nezdolnosti, se kterou se přibližují svým cílům. Přeji si oslavit můj nový titul právě s nimi
Mimo této knihy souběžně pracuješ i na své audioknize v edici Stepující Apollón, která by měla obsahovat Tvé básně a jako hudebního hosta sis vybral maďarskou houslistku Agnes Kutass. Co můžeme říct k tomuhle projektu ?
Kamil: Líbí se mi ta idea, nápad zachytit mluvené slovo na audio nosič pomůže posluchačům vnímat poezii po svém. Skrze audioknihu mohu vstoupit do soukromí kohokoliv, aniž bych narušil rytmus a tempo domácnosti.
Na audio titul jsem vybral básně ze všech mých dosud vydaných sbírek, jedná se tedy o jakýsi autorský průřez tvorbou z let 2011 až 2014.
Teprve hudební doprovod houslistky Ágnes Kutass dělá z celého tohoto projektu nerozpadající se celek, její emotivní projev zastřeší i moje vlastní emoce, čímž se nenásilně dosáhne příjemného kompaktního vyznění.
Jsi rovněž všestranný umělec, který se mimo poezie a prózy zabývá i výtvarným uměním. Jak si vybíráš téma pro svá díla ? A která „disciplína“ je Ti nejbližší ?
Kamil: Snad můžu říct, že mám štěstí, pokud témata k mé tvorbě povětšinou nemusím hledat, ale rovnou je žiju, zažívám. Píšu o tom, co vstoupilo do mého života, o tom, co můj život ovlivnilo, píšu proto, abych věci snáze trávil, píšu proto, abych v myšlenkách uvolnil místo zážitkům novým.
Srdcem, hlavou zůstávám básníkem, to je moje disciplina.
Žiješ a tvoříš na Žižkově, což je zcela nepochybně umění zaslíbená pražská čtvrť. Jak se změnil Žižkov ve Tvých očích za posledních 25 let od listopadu 1989 ? Kam rád chodíš a co bys na Žižkově určitě doporučil navštívit ?
Kamil: Jsa zrozen v roce 1980, těsně polistopadový vývoj na Žižkově můžu komentovat pouze dětským pohledem. Žižkov pro mne byl hlavně bezpečným útočištěm, místem, kde spolužáci a kamarádi byli nadosah, místem, které nepopíralo vlastní, specifickou identitu, v pubertě potom místo narození a působení velikánů Seiferta, Neumanna, Jesenské a mnohých dalších. Nyní je situace jiná, Žižkov chátrá a smutní, neváží si úsilí domorodých, neposkytuje dostatečný prostor pro komunikaci, dialog a vyjádření názoru. Pryč jsou léta, kdy Hašek chodil prodávat kradené hodinky do hospody U vočuchaný fuchsie.
Já chodím do klubu Jiný kafe na Táboritské ulici. Tam se můj pocit bezpečí vrací, tam poslouchám básně, tam jsem schopen být sám sebou, tam je svět ještě v pořádku.
Jaký je život homosexuálního umělce v dnešní konzumní společnosti ? Cítíš se šťastný a spokojený v zemi, ve které žiješ ?
Kamil: Život kohokoliv v konzumní společnosti je smutný a bezobsažný, i ten můj, homosexuální. Konzum je nástroj k vyprovokování těch nejnižších pudů a kdo ho vědomě přijímá a hltá, sám ukazuje svoje rozhryzané a nejisté nitro.
Všechny moje knížky vznikly, alespoň částečně, právě jako tichý protest proti konzumu, proti mainstreamu, šablonovitosti, stádnosti. Člověk musí být svůj a důvěřovat sám sobě, potom teprve může být zdánlivě šťastný ve své zemi.
S posledními slovy se dá jen souhlasit. Pokud chcete zažít nevšední umělecký večer nejen s Kamilem, potom si vás dovolím pozvat na křest Trnové koruny, který proběhne 23.dubna 2015 v klubu Sběrné suroviny v Krymské ulici v Praze, knihu lze objednat u vydavatelství Kampe (www.kampe.cz )
Jan Raus
FeNoMen #2: Esther Abrami - Hudba je můj další jazyk
Povídání s francouzskou houslistkou Esther Abrami sice uvízlo déle na půlové pomlce, ale možná zdánlivě křehkou, ovšem nesmírně ambiciozní mladou umělkyni jen tak nic nerozhází, donc allons ensemble, découvrir elle liberté, oui?
Jan Raus
Taková NE/NORMÁLNÍ rodinka
“Taková normální rodinka” byl v roce 1971 de facto prvním československým sitcomem, příběh NE / NORMÁLNÍ čtyřčlenné rodiny, vsazený do notových linek úspěšného amerického muzikálu “Next to Normal”, prozatím míří k české premiéře
Jan Raus
Ten kdo neskáče (prý) není Čech
Kdo neskáče není Čech, hop, hop, hop! Kam jsme doskákali, podle koho skáčeme a komu na co ještě “skočíme” 30 let po listopadu 89? Trapného Putina na bruslích dostihla karma na koberci, ale již za pár dnů můžeme zakopnout všichni
Jan Raus
MessenJah - Má stále nabito a udržuje balanc
Ačkoliv můj host patří věkově do jiné, mladší generace a hudebně do odlišného žánru, dlouhodobě shledávám na něm osobně, na jeho hudbě i na jeho postojích a názorech dosti sobě vlastního a zajímavého pro tento krátký rozhovor.
Jan Raus
Klímův Sternehoch - možnost, která se uskutečnila
Pokud lze napsat o operním kusu v Národním, že to je nářez, potom tak v dobré víře. rok po premiéře, s potěšením činím. Sternehoch v opeře jiný příměr, v mých očích a uších, zkrátka nepřipouští, stejně jako Ladislav Klíma samotný.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Podvodník prodával falešné vstupenky na koncerty i sport, naletělo mu 500 lidí
Falešné vstupenky na kulturní a sportovní akce nabízel na internetu muž z Uherskohradišťska, který...
V kontejneru vzplála stará elektrobaterie, patrně kvůli technické závadě
Zřejmě závada na staré elektrobaterii způsobila páteční požár kontejneru na skladování...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Financial Controller (A12540)
AURES Holdings a.s.
Praha
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2040x