Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chrtí packa zasahuje - detektivní pohádkový příběh pro každého

2. 01. 2016 17:10:09
Jestliže patříte, stejně jako já, ke generaci počátku let sedmdesátých, bude vám autorský pohádkový příběh DJKT z pera dramaturgyně Kláry Š. Špičkové a v režii Natálie Deákové víc než blízký.

A rozhodně ve vás může vyvolat i trochu hezkých vzpomínek či nostalgie. Nejspíš to lze přisuzovat skutečnosti, že se dětství, prožité na přelomu sedmé a osmé dekády minulého století, odehrávalo v socialistickém reálu. Přátelé i nepřátelé byli skuteční, přátelství se po vzoru filmových idolů stvrzovalo vlastní krví a ne kliknutím Add Friend ve virtuálním světě, vystřelený kámen z praku rozbil opravdové okno a rána pěstí do brady fakt bolela. Zájmy byly skutečné a dobrodružství s řadou dětských patálií opravdová a prožitá. Tímto směrem se ubírá i idea autorky Kláry Špičkové, která předkládá divákovi, bez věkového omezení, dramaticky a vtipně vystavěný příběh o síle skutečného prožitku v reálném světě s mystickým přesahem do české historie.

Stejně jako jsme my prožívali příběhy Rychlých šípů nebo „abíčkovských“ Strážců, mohou dnešní děti, ten nejpřísnější a nejspontánnější divák, zažít dynamický příběh současných školáků a pubescentních kamarádů, kteří přijímají v tomto příběhu z plzeňského podzemí název Chrtí packa. Společenství mladých lidí s různými charaktery a lidskými nešvary představuje poměrně akčně zpracovaný a strašidelně laděný příběh při školní exkurzi v muzeu, kde se děj točí okolo známé kletby "Lomikare, Lomikare. Do roka a do dne zvu tě Lomikare na Boží súd." vyřčené Volf Maxmiliánovi Lamingerovi z Albenreuthu vůdcem chodského povstání Janem Sladkým Kozinou 28. listopadu 1695. Druhou rovinu příběhu hledejte ve snaze ukázat divákovi sílu opravdového prožitku. Prožitku tzv. na vlastní kůži, s uvědoměním si vlastní smrtelnosti, vlastní individuality a schopnosti přinést vlastní oběť pro přítele. Představení mluví jazykem současné generace, využívá projekci a světelné efekty, prezentují se v něm i moderní technologie dnešní přetechnizované doby a pobaví i „Blairwitch paralela“

O autorovi

Klára Š. Špičková - dramaturgyně činohry DJKT vystudovala kromě divadelní dramaturgie také televizní a rozhlasovou scenáristiku, je autorkou několika her a scénářů, ve všech těchto profesích realizovala např. Jak důležité je mít Filipa, Mein Kampf, Přelet nad kukaččím hnízdem, Válka s Mloky, Amadeus, Balada pro banditu ad. Jako scenáristka spolupracuje také s Českou televizí. Pro DJKT již adaptovala Erbenovu pohádku Živá voda, v roce 2006 zde byla uvedena její hra Královna Margot, kterou napsala volně na motivy románu A. Dumase. Ke své hře Chrtí packa zasahuje našla inspiraci ve vlastním dětství a ve svých tehdejších dětských idolech. Ať to byla Švandrlíkova Neuvěřitelná dobrodružství žáků Kopyta a Mňouka nebo Traja pátrači, slovenský překlad knihy krále hororu Alfréda Hitchcocka

O historii

Plzeňské pověsti a báje zpracovávají v Plzni různí umělci, kteří mají, díky bohaté plzeňské historii, z čeho čerpat. Zde je do představení vložena historická linka související s chodskou revoltou v době pobělohorské. Postavy Jana Sladkého Koziny a Wolfa Maxmiliána Lammingera svobodného pána z Albenreuthu (řečeného Lomikar) jsou historicky doložené a jejich příběh je zaznamenán.Jan Sladký Kozina symbolizuje odpor chodského lidu proti německému útlaku v tzv. době temna po bitvě na Bílé hoře. Byl zadržen a popraven 28. listopadu 1695 v Plzni oběšením. Podle pověsti si došel pro svého protivníka přesně do roka a do dne po své popravě, jak v Plzni předtím předpověděl, a tak jak ji líčí i Jirásek ve svém románu "Psohlavci". Vyřčená slova "Lomikare, Lomikare. Do roka a do dne zvu tě Lomikare na Boží súd." však souhlasí přesně s historickými daty. Volf Maxmilián Laminger z Albenreuthu po sporech o dědictví mezi svými bratry roku 1660 získal domažlický hrad, Újezd Svatého Kříže a Bělou nad Radbuzou. Roku 1671 hrad postoupil městu Domažlice a přesídlil na zámek v Trhanově. Shromáždil další majetky, v roce 1693 došlo na Chodsku ke vzpouře Chodů, která byla potlačena. Volf Maxmilián roku 1696 zemřel, rok a den po Kozinově popravě a majetek po něm zdědila jeho dcera Marie Anna Barbora, kterou měl s Kateřinou Popelovnou z Lobkovic. Její smrtí také vymřela česká větev Lamingerů z Albenreuthu.

O představení

Mým prvním postřehem z příjemné premiéry je, že za velkou devizu autorského kusu „Chrtí packa zasahuje“ lze považovat nenásilně vyprofilované charaktery postav se všemi klady a zápory současných dětí, posazené do rolí, které Klára psala i tak trochu na tělo hercům, kteří v představení účinkují. Věrohodnost prezentace postav a povahových rysů ocení o něco starší diváci, kteří se s hlavními hrdiny mohou tím spíše ztotožnit, menší dětské diváky bude pravděpodobně i v dalších reprízách velmi těžké udržet na sedačkách díky dynamice představení, proaktivnímu hereckému pojetí a velmi přímočarému kontaktu s publikem a prostředím.

Roli Kápa alias Kamila Pěnkavy, pomyslného šéfa Chrtí packy, pochopil Petr Konáš velice správně a jeho silácký a někdy trochu naivní dobrák diváka pobaví. Stejně tak i další hlavní hrdina, kterého naprosto suverénně ztvárnil Marek Adamczyk. Každá slavná parta má svého všeználka, všekutila a myslitele a tak je tomu i v případě Chrtí packy. Postava Bohuslava Packala zvaného Mozkoun, který během představení pořizuje záznam na svou kameru, tenhle požadavek naprosto dokonale splňuje. I další herecké výkony zaslouží pozornost diváka. Ať třídní premiantka Šprtka Radka v podání Kamily Šmejkalové nebo neuvěřitelně uvěřitelná Štěpánka Křesťanová v roli třídní učitelky Miriam Přecechtělové a Kateřiny z Lobkowicz.

Další pochvalu budu směřovat k Ondřeji Rychlému, který je autorem hudby, a Pavle Kamanové za jednoduchou, ovšem velmi sugestivní scénu.Jelikož jsem představení sledoval ze zvukařské lávky pár metrů nad hledištěm, ocenil jsem i s nadhledem a jemně parodované nešvary současné mládeže. A že jich není málo.

Režisérka a spoluautorka Natálie Deáková a autorka Klára Š. Špičková společně dokázaly skloubit společně se samotným prožitkem klasického dětského dobrodružství i odkaz na důležitost pochopení a respektování vlastní historie, morálky a určité společenské soudržnosti. To vše v dynamickém představení, s vtipnými dialogy, světelnými efekty, podmanivou hudbou a strašidelnými prvky.

O tvůrc(č)ích

Autorka scénáře Klára Š. Špičková přiznává: „Baví mě, když děti uvažují ́jako dospělé bytosti ́. Alespoň si to tedy myslí. Dobře si na to sama vzpomínám, tenhle pocit vnímání světa nastal v dost raném věku, a dokonce si nepamatuji, že bych někdy uvažovala jinak."

Natálie Deáková doplňuje: „Zážitky, na které budou děti celý život vzpomínat, nejsou ty virtuální, ale ty, které prožijí s kamarády ve skutečném životě.“

O reprízách

Reprízy a tudíž možnost toto představení zhlédnout na vlastní oči najdete na webu DJKT v Plzni.

Nejbližší termíny: 9. 1., 26. 1., 23.2., 3. 3., 8. 3., 20. 3. 2016

O známkování

Splnění zadaného téma: 1

Dynamika představení: 1

Akce: 1-

Herecké výkony: 1

Hudba: 1

Scéna a kostýmy: 1

Sociální a divadelní interakce: 1

Zapojení netradičních prvků: 1-

Při premiéře se ne vždy vše povede. U Chrtí packy se celkem všechno povedlo, byť s několika drobnostmi odpovídajícími rané fázi zkoušeného představení. Troufnu si tvrdit, že všechny další reprízy budou ještě kvalitněji zvládnuté. Proto neváhejte a vyjděte si do divadla klidně s celou rodinou. Tenhle kus je prostě úplně pro každého. Kdo z dospělých ještě dokáže být alespoň chvíli malým klukem nebo holkou, odnese si z představení na Malé scéně DJKT v Plzni dokonce možná více než jeho ratolesti.

Mám-li této premiéře vystavit vysvědčení podle nastaveného modelu, potom by vypadalo takto:

Klára Š. Špičková a kolektiv – Chrtí packa zasahuje

Malá scéna DJKT v Plzni; premiéra 5. 12. 2015

Představení: Prospěl s vyznamenáním

Autor: Jan Raus | sobota 2.1.2016 17:10 | karma článku: 13.10 | přečteno: 344x

Další články blogera

Jan Raus

Předvolební guláš v mediálním menu

Jako tradičně uslyšíte neslýchané, uvidíte nevídané a přečtete si neuvěřitelné.Jen si račte vybrat dle našeho gusta.Kinedryl doporučen k vnitřnímu užití dle vašeho uvážení.

12.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 5.20 | Přečteno: 228 | Diskuse

Jan Raus

Štěpán Málek - Punk je doživotní závislost

Štěpán Málek je nejen zpěvákem a frontmanem punkové kapely N.V.U., zároveň byl lektorem vysoké školy a čím dál tím častěji se prezentuje jako malíř a akademický sochař.

4.3.2017 v 10:00 | Karma článku: 13.70 | Přečteno: 489 | Diskuse

Jan Raus

David Cajthaml - Erotické snění s trochou dekadence

Je těžké určit, ze všeho, co David Cajthaml dělá, čím je pro umělecký svět nejvíc. Zda básníkem a spisovatelem, nebo grafikem a malířem, či snad hudebníkem.

3.2.2017 v 11:33 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 315 | Diskuse

Jan Raus

Annabelle Fárová - Zpívám svůj život

Zpěvačka, skladatelka, textařka a modelka Annabelle Fárová letos dospěje ke kulatému životnímu mezníku a svému debutovému albu. Nečekejte nic a dostanete všechno aneb naprosto pohodové a otevřené povídání o všem, co o ní nevíte.

15.1.2017 v 18:00 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 681 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Moudrý citát CII.

Citát je doslovné znění z díla spisovatele, anebo doslovně zopakovaný výrok. Slouží k vysvětlení nebo potvrzení vlastního názoru. Při citování se uvádí jak autor, tak i dílo v kterém se výrok objevil.

22.9.2017 v 11:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 |

Štěpánka Bergerová

Na houpačce s Martinem Němcem

aneb rozhovor s výtvarníkem, hudebníkem, kapelníkem a výhradním autorem rockových skupin Precedens a Lili Marlene, k právě probíhající výstavě ON THE SWING v galerii Na ochozu Vřídelní kolonády v Karlových Varech,

22.9.2017 v 10:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Karel Sýkora

Je dobré znát svou historii, aneb před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky

Před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky. Více než 130 tisíc Osmanů a jejich spojenců tehdy obléhalo Vídeň. Pokud by padla, otevřela by se Turkům cesta dál do střední Evropy.

21.9.2017 v 13:27 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 464 |

Karel Sýkora

Zygmunt Bauman – Všichni žijeme v Utopii

Zygmunt Bauman byl polský sociolog světového věhlasu. Narodil se 19.listopadu 1925 v Poznani, od roku 1971 však žil ve Velké Británii.

21.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 |

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.31 | Přečteno: 363 | Diskuse
Počet článků 62 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 635

občan ČR, zaměstnanec Českého Rozhlasu, volný novinář při SN ČR, redaktor Divadelních Novin, Media Relationship manager v 4UM z.s, spolupořadatelfestivalu Strakonice nejen sobě, textař a zpěvák kapely Z ničeho nic



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.