DJKT: Karl Georg Büchner - Vojcek
Pokud bych měl jmenovat nejdůležitější a nejvlivnější hry moderního dramatu, potom by mezi nimi hra Vojcek německého dramatika, spisovatele a sociálního revolucionáře Georga Büchnera rozhodně nechyběla. Ačkoliv, nebo právě proto, že autor libreto hry nikdy nedokončil.Text se dochoval ve dvou odlišných verzích. Neočíslované pořadí scén, nečitelné pasáže, to vše dává téměř při každém uvedení do repertoáru možnost inscenaci interpretovat jako svébytné dílo s vlastní invencí a spoluautorstvím.
S vlastním autorským vkladem do příběhu o skutečné události pobuřující vraždy milenky a popravy pachatele Johanna Christiana Woyzecka přichází i režisérský duet imaginátorů a divadelních novátorů. Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, v uměleckém světě známí pod značkou SKUTR. Místo činu – Nová scéna Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, sobota 17. října 2015.
O autorovi
Karl Georg Büchner (17. října 1813 v Goddelau, Hesenské velkovévodství – 19. února 1837 v Curychu) byl německý, respektive hesenský spisovatel, lékař, vědec a revolucionář. Přestože stihl za svůj krátký život napsat pouze několik děl, patří k nejvýznamnějším spisovatelům tzv. doby před březnem 1848 a německé literatury vůbec. Z jeho další tvorby zmiňme drama Dantonova smrt („Dantons Tod“, 1835), povídku „Lenz“ z téhož roku nebo veselohru Leonce a Lena („Leonce und Lena“) z roku 1836.
O hře
Tuto hru započal psát Büchner mezi červnem a zářím 1936, ale nikdy jí nedokončil. První a poměrně značně přepracované vydání Karla Emila Franzose vychází v roce 1879, první nastudování uvedlo mnichovské Residenztheater. Autorovou inspirací je skutečný příběh vojáka Johanna Christiana Woyzecka, původně parukáře z Lipska, který v roce 1821 v žárlivosti zavraždil svou milenku, vdovu Christianu Woostovou. Základní zápletka je rozšířena o sociální podtext, kdy má Vojcek se svou milou Marií, vyhlášenou to krasavicí, nemanželské dítě, a musí v rámci své snahy o uživení Marie i dítěte dělat osobního sluhu Kapitána a současně i pokusného králíka mírně dementnímu Doktorovi, který na něm provádí své lékařské pokusy.
O představení
V překladu Ludvíka Kundery pod režisérským vedením dua SKUTR exceluje především Andrea Mohylová v roli Marie, další strhující herecké kreace předvádí Jan Holík (Hejtman) nebo Denny Ratajský v roli pološíleného Doktora. Do hlavní role je obsazen nepříliš známý, ale velmi sugestivní Pavel Neškudla, v roli Tambora můžete vidět Petra Konáše, známého z některých televizních seriálů (Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů).
Scénu, kterou technika připravuje 4 hodiny před představením, navrhl Jakub Kopecký, kostýmy Simona Rybáková a Petr Kaláb je autorem hudby.
O tvůrcích
Vedení plzeňské činohry pod taktovkou MgA. Natálie Deákové vložilo režisérskou důvěru multižánrově kreativnímu tandemu SKUTR, který vzešel z ročníku DAMU vedeného loutkařskou legendou Josefem Kroftou. Jejich inovativní a originální přístup či pojetí stále častěji zpracovávaných klasiků jsou patrné i v tomto představení, byť pro oba je nastudování této neukončené hry velkou výzvou, se kterou předstupují před plzeňské publikum. Lukáš Trpišovský k tomu uvádí: „Text je jen torzem hry. Děj je děravý a některé věty vůbec nedávají smysl. Rozkrýt význam, podstatu toho příběhu je strašně obtížné. Víc než černá kronika jedné vraždy je představení o podobenství duše člověka a duše světa."
DJKT Plzeň - Georg Büchner: Vojcek |
O reprízách
Reprízy a tudíž možnost toto představení zhlédnout na vlastní oči najdete na webu DJKT v Plzni (http://www.djkt.eu/vojcek).
Nejbližším termínem je neděle tohoto týdne s datem 25.10. 2015.
O odkazech
Jelikož neukončenost blízce souvisí s nekonečnem, nechám odkazy a poselství Büchnerova Vojcka dnešnímu světu na každém z diváků, kteří toto představení navštíví. Zde budu publikovat linky na další umělecké formy, které toto výjimečné dílo zpracovávají.
Divadlo - http://www.djkt.eu/vojcek
Kniha - http://www.databazeknih.cz/knihy/vojcek-93396
Film - http://www.csfd.cz/film/4304-woyzeck/prehled/
Audio - http://www.rozhlas.cz/vltava/stream/_zprava/georg-buchner-vojcek--1412195
O známkování
Jelikož nejsem soudní znalec v oboru českého divadla ani nepřímý potomek F.X. Šaldy, považujte mé hodnocené tohoto divadelního počinu za subjektivní názor člověka, který má divadlo rád.
Podstata Büchnerovy hry v jejím volném a nedokončeném zpracování nabídla plzeňské činohře možnost realizovat originálně uchopené, divácky zajímavé a profesně velmi náročné představení.
Iluzi odcizeného prostoru navozuje dokonale efektní a technicky zdařilá scéna především při pasážích, kdy je hlavní hrdina ovlivněn pokusy pološíleného doktora prožívá halucinační představy jakéhosi reálného pekla, které ovšem paradoxně nijak zásadně nekontrastují s reálným příběhem hlavních postav.
V čem má toto představení hlavní devizu, to jsou herecké výkony. A nejen hlavních postav.
Andreu Mohylovou, Jana Holíka nebo Dennyho Ratajského jsem již zmiňoval, ovšem pochvala za přirozené, ale výrazné ztvárnění postav patří všem.
Pokud bylo záměrem tvůrců prezentovat tuhle klasiku jako příběh kriminálního činu nespáchaného posednutým, nemocným člověkem a jeho zdevastovanou myslí, ale jako alegorii krutosti doby, společnosti, ve které i relativně věřící a slušný člověk volí vraždu jako logický výstup z vlastní prázdnoty a společenské situace, potom se jim to v případě tohoto zpracování zcela určitě povedlo.
Při předpokladu, že každou další reprízou bude představení ještě kvalitnější, vyzrálejší a kompaktnější si rozhodně některou z dalších repríz nenechte ujít.
Pokud bych měl této premiéře vystavit vysvědčení, potom by vypadalo takto:
Karl Georg Büchner – Vojcek
Nová scéna Divadlo J. K. Tyla v Plzni; premiéra 17. 10. 2015
Představení: Prospěl velmi dobře
Afterparty ZACH´S PUB: Prospěl s vyznamenáním
Jan Raus
FeNoMen #2: Esther Abrami - Hudba je můj další jazyk
Povídání s francouzskou houslistkou Esther Abrami sice uvízlo déle na půlové pomlce, ale možná zdánlivě křehkou, ovšem nesmírně ambiciozní mladou umělkyni jen tak nic nerozhází, donc allons ensemble, découvrir elle liberté, oui?
Jan Raus
Taková NE/NORMÁLNÍ rodinka
“Taková normální rodinka” byl v roce 1971 de facto prvním československým sitcomem, příběh NE / NORMÁLNÍ čtyřčlenné rodiny, vsazený do notových linek úspěšného amerického muzikálu “Next to Normal”, prozatím míří k české premiéře
Jan Raus
Ten kdo neskáče (prý) není Čech
Kdo neskáče není Čech, hop, hop, hop! Kam jsme doskákali, podle koho skáčeme a komu na co ještě “skočíme” 30 let po listopadu 89? Trapného Putina na bruslích dostihla karma na koberci, ale již za pár dnů můžeme zakopnout všichni
Jan Raus
MessenJah - Má stále nabito a udržuje balanc
Ačkoliv můj host patří věkově do jiné, mladší generace a hudebně do odlišného žánru, dlouhodobě shledávám na něm osobně, na jeho hudbě i na jeho postojích a názorech dosti sobě vlastního a zajímavého pro tento krátký rozhovor.
Jan Raus
Klímův Sternehoch - možnost, která se uskutečnila
Pokud lze napsat o operním kusu v Národním, že to je nářez, potom tak v dobré víře. rok po premiéře, s potěšením činím. Sternehoch v opeře jiný příměr, v mých očích a uších, zkrátka nepřipouští, stejně jako Ladislav Klíma samotný.
Jan Raus
I'm not a 21st Century Digital Boy
Co způsobuje "inteligenční exploze ultra-inteligentních strojů" lidskému mozku a našim životům obecně? Je již dnes definován takový stroj, který sám o sobě daleko předčí všechny lidské intelektuální aktivity? Doufejme, že nikoliv
Jan Raus
FeNoMen #1: Alexandra Dodd - Papoušek, hokejka a bikiny
Alexandra Dodd, kapitánka ženského hokejového týmu Canterbury Eagles, hrajícího hokejovou ligu Nového Jižního Wallesu v Austrálii, coby premiantka v mediálním projektu o různých a úspěšných ženách současného světa okolo nás.
Jan Raus
Když muž sám snídá a žena je v práci
Pokud se dnes, z jakéhokoliv důvodu, ocitnete kdekoliv, kde je na hromadě přehršel různých magazínů pro ženy, musíte, jako muž, konstatovat, že tolik zbytečně potištěného papíru nenajdete možná ani ve Sběrných surovinách.
Jan Raus
Kde domov můj? Zde domov můj...
Kde domov můj? V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj
Jan Raus
Kecy, sex nebo poezie? Račte si vybrat!
Stín ignorance, pohlavního diformismu, verbálního primitivismu uniformního stáda, v uměle polarizovaném světě, se nenápadně vkrádá i tam, kde bychom jej nejspíš ještě nedávno ani nehledali. Kupříkladu v poezii, a to i ve Vogonské.
Jan Raus
Muzikálové TICK, TICK ... BOOM! Jonathana Larsona
Tick,tick a BOOM? “Třicítka” klepe na rameno? Paranoia? Nuda? Svědomí? Zaprášená přání, co se nepovedla naplnit? V životě, který občas nedává očekávané, a naopak nečekaně odebírá chtěné? Hora ruit. Per aspera ad astra.
Jan Raus
Fenomén Miloš Zeman
Miloš Zeman, podruhé zvolený prezidentem republiky, je bezesporu fenoménem české politiky. Co Miloš Zeman dal a vzal české společnosti? Rozděluje ji, nebo naopak spojuje? A je opravdu prezidentem všech občanů České republiky?
Jan Raus
Ano, gratuluji vám všem, kteří jste volili Zemana
Po ukončeném klání se sluší říct: Sláva vítězům, čest poraženým. A k vítězství patří gratulace, že?
Jan Raus
25 let na vlnách rádia Bla - Bla plus
Leden jasný, roček krásný. Těžko říct, zda chápat pranostiku ve smyslu počasí nebo stavu našich myslí. Každoroční start roku, čas na letmé ohlédnutí. Dnes k počátkům devadesátých let, prostřednictvím Rádia Bla Bla Plus. On Air 93
Jan Raus
Nika Nováková - S čistou radostí v dědečkových stopách
Během devadesátých let jí bylo plné jeviště. Ať v Divadle Archa s Jaroslavem Duškem, tak na jiných scénách. Dnes má její život trochu jiný směr i tempo, ale divadlo v jejím životě stále zůstává bytostnou záležitostí.
Jan Raus
Rok 2018: Osm v Baccaratu nestačí
Bezbřehý optimismus, navlečený na všechna nejasná očekávání, nedočkavě přešlapuje na ostrém startu roku 2018. Ten osmičkou ve svém letopisu tradičně zakulatí historii tohoto národa a rozdá jeho budoucnost jako karty na Baccarat.
Jan Raus
Kudy ven z kruhového objezdu?
Punk byl vždy hnutím lidí, kteří se cítili ze společnosti vyřazeni anebo do ní patřit nechtěli. Byl a je to prostor, kde má každý možnost se vyjádřit. tvořit podle svého, bez ohledu na konvence a normy. No Future? Dovolte úsměv.
Jan Raus
Lenka Vaníčková - I nádraží je katedrála
Je Václav Hrabě autor, díky kterému si na obchodní akademii uvědomíte, že určitě nebudete účetní a půjdete studovat literaturu, abyste se o něm dozvěděli více? Možná ano, možná ne, v případě Lenky Vaníčkové tomu tak bylo.
Jan Raus
Něco takového by nevymyslel ani sám Mrożek - Tego by nawet sam Mrożek nie wymyślił
Česko-polské vztahy prošly v posledních sto letech mnohdy bouřlivým vývojem. Nyní jsou poněkud v útlumu. Politická absurdita současné moci je ovšem tím, co naše národy minimálně spojuje..Říkám si: Ani Mrozek by tohle nevymyslel...
Jan Raus
Markéta Vozková - Austrálie je zázračný kontinent
Práci i soukromí hodí Markéta Vozková na několik dnů za hlavu s razancí kriketového bowlera. Didgeridoo, maorská Haka v Lucerně i festivalový pelmel filmů od protinožců patří již tradičně v listopadu do jejího života.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2040x